Nahoru

Informace k EET

Poslední dobou velmi diskutované a aktuální téma Elektronické evidence tržeb. V následujícím článku se věnujeme koncepci EET, koho se bude EET týkat, co je předmětem EET, kdy bude povinnost pro dané obory EET evidovat a jaké jsou specifické případy v EET.

Evidence tržeb – koncepce

Hotovostní tržby za prodej zboží a služeb budou podléhat elektronické evidenci (hotovostní platba, platba kartou, šekem, směnkou, zápočet kauce). Evidovat se budou i hotovostní platby faktur. Příjemce tržby bude povinen tržbu [v reálném čase] elektronicky předem definovaným způsobem nahlásit finanční správě. Finanční správa z nově vybudovaného IT systému EET vygeneruje unikátní kód a odešle ho zpět příjemci tržby. Příjemce tržby má povinnost tento kód uvést na dokladu vystaveném zákazníkovi. Budou existovat řešení pro případ dočasné nemožnosti spojení i trvalé evidence v off-line režimu. Doklad bude možné využít pro „účtenkovou loterii“ a jeho kontrolu bude moci přes internet provést i zákazník. Účtenkovou loterii může vyhlásit stát. Příjemce tržby bude mít možnost ověřit si rozsah tržeb zaevidovaných pod jeho identitou. Příjemcům tržeb i dodavatelům SW/HW řešení je již dispozici testovací prostředí a podpůrná hot line.

Práva, povinnosti a postupy uplatňované při evidenci tržeb jsou legislativně upraveny v zákoně č. 112/2016 Sb. o evidenci tržeb (dále jen ZET).

 

Koho se bude týkat EET?

Subjektem evidence tržeb je poplatník (§ 3 ZET):

  • daně z příjmů fyzických osob (FO)
  • daně z příjmů právnických osob (PO)

 

Evidovat se bude rozhodný příjem, kterým se pro účely ZET rozumí:

  • u poplatníka daně z příjmů FO příjem ze samostatné činnosti, která je podnikáním.
  • u poplatníka daně z příjmů PO příjem z činnosti, která je podnikáním.

 

Výjimky z evidence tržeb jsou shodné u FO i PO, a je to příjem:

–              který není předmětem daně,

–              je z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý,

–              podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně.

U PO tvoří výjimku ještě navíc příjem, který podléhá dani ze samostatného základu daně.

Evidenci tržeb tedy nepodléhají FO s příjmy s pronájmu dle § 9 zákona o dani z příjmů a příležitostné příjmy dle § 10 zákona o dani z příjmu. Dále evidenci tržeb nepodléhají příjmy z autorských honorářů, které nejsou podnikáním.

 

Co je evidovanou tržbou, které tržby se budou hlásit?

 Předmětem evidence tržeb jsou evidované tržby poplatníka (§ 3 ZET).

Co jsou evidované tržby je vymezeno v § 4 ZET.

Evidovaná tržba je platba, která zakládá rozhodný příjem a splňuje dva znaky evidované tržby (musí být současně splněny oba):

  • formální (uvedený v § 5 ZET – tj. platba hotově, kartou, šekem, směnkou, zápočtem)
  • materiální, kterým je založení rozhodného příjmu (uvedený v § 6 ZET – tj. podnikatelská činnost).

Evidovanou tržbou je tedy platba, která splňuje formální náležitosti pro evidovanou tržbu a která zakládá rozhodný příjem (§ 4 odst. 1 ZET).

Evidovanou tržbou je také platba (§ 4 odst. 2 ZET), která splňuje formální náležitosti pro evidovanou tržbu a je:

  • určena k následnému čerpání nebo zúčtování, které zakládají rozhodný příjem, nebo
  • následným čerpáním nebo zúčtováním platby, která zakládá rozhodný příjem (kredity, elektronické peněženky, čipové karty).

 

Od kdy se nás bude EET týkat?

Povinnost zapojení do EET je rozdělena do 4 fází dle oboru podnikatelské činnosti.

 1. fáze – stravovací a ubytovací služby

Začátek evidence tržeb 1.12.2016

  • NACE 55 – Ubytování (většinou krátkodobé ubytování, hotely, kempy, penziony, tábořiště, ubytovny…)
  • NACE 56 – Stravování a pohostinství, jde-li o stravovací služby (podnikatelé, kteří nabízejí jídla a nápoje k okamžité konzumaci na místě, tj. restaurace, hospody, kavárny, kantýny…)

 

O stravovací službu (v rámci NACE 56) se nejedná:

  • je – li stravování poskytováno jako prodej „s sebou“, nebo
  • jestliže provozovna (tj. prostorově ohraničené místo, které má plně k dispozici konkrétní provozovatel pro účely výkonu své činnosti) nedisponuje odpovídajícím zázemím ke konzumaci zakoupeného jídla a/nebo pití, nebo
  • není-li současně v prostoru provozovny zajišťována alespoň některá z následujících doplňkových služeb (stoly a židle , vytápění/klimatizace, toalety, šatna, mytí nádobí, úklid prostor…)
  • jestliže charakter jídla nevyžaduje pro odnesení s sebou nebo konzumaci na místě zvláštní zacházení (např. zmrzlina v kornoutu, párek v rohlíku apod.).

Za těchto okolností má činnost podnikatele charakter dodání zboží a tržba z takové činnosti bude evidenci tržeb podléhat až ve 3. fázi.

 

2. fáze – maloobchod a velkoobchod

Začátek evidence tržeb 1.3.2017

  • NACE 45.1 – Obchod s motorovými vozidly, kromě motocyklů
  • NACE 45.3 – Obchod s díly a příslušenstvím pro motorová vozidla, kromě motocyklů
  • NACE 45.4 – Obchod, opravy a údržba motocyklů, jejich dílů a příslušenství
  • NACE 46 – Velkoobchod, kromě motorových vozidel
  • NACE 47 – Maloobchod, kromě motorových vozidel (vč. stánkového prodeje, prodeje na tržištích…)

 

3. fáze – ostatní obory

Začátek evidence 1. 3. 2018. Ostatní činnosti např. svobodná povolání. Ostatní činnosti, které nejsou v 1., 2. nebo 4. fázi – zahrnuje všechny ostatní NACE neuvedené v jiných fázích, například se jedná o:

  • NACE 56 – Stravování a pohostinství, jde-li o tržby z dodání zboží (tržby, které nejsou stravovací službou, tj. zmrzlina v kornoutu, popkorn v krabici, párek v rohlíku…)
  • NACE 49.32 – Taxislužba
  • NACE 49.10 – Železniční osobní doprava meziměstská
  • NACE 49.41 – Silniční nákladní doprava
  • NACE 10.7, 10.1,… – Podnikatele ve výrobě (pekaři, cukráři, řezníci…)
  • NACE 86, 69.1, 75.0,… – Svobodná povolání (lékaři, právníci, veterináři…)
  • a další

 

4. fáze – vybraná řemesla a výrobní činnosti.

Začátek evidence 1. 6. 2018

  • NACE 13 – Výroba textilií
  • NACE 14 – Výroba oděvů
  • NACE 15 – Výroba usní a souvisejících výrobků
  • NACE 16 – Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku
  • NACE 17 – Výroba papíru a výrobků z papíru
  • NACE 20.4 – Výroba mýdel a detergentů, čistících a leštících prostředků, parfémů a toaletních přípravků
  • NACE 22 – Výroba pryžových a plastových výrobků
  • NACE 23 – Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků
  • NACE 25 – Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení
  • NACE 31 – Výroba nábytku
  • NACE 32 – Ostatní zpracovatelský průmysl (výrobci her a hraček, sportovních potřeb, hudebních nástrojů…)
  • NACE 33 – Opravy a instalace strojů a zařízení
  • NACE 43 – Specializované stavební činnosti (např. elektrikáři, obkladači, malíři, pokrývači…)
  • NACE 95 – Opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost (hodinový manžel, opravář počítačů…)
  • NACE 96 – Poskytování ostatních osobních služeb (např. kadeřnice, maséři, kartářky…

 

Vybrané specifické případy a situace:

Kauce je peněžitá jistota, která se hradí např. při půjčení sportovního vybavení, pro případ poškození, zničení či ztráty věci. Kauce přijatá v hotovosti, platební kartou nebo jiným obdobným způsobem se v okamžiku přijetí neeviduje a neeviduje se ani v případě, že je celá vrácená zákazníkovi (např. když zákazník vrátí zpět veškeré vybavení v pořádku). Evidovanou tržbou je však započtení této kauce podnikatelem v částečné či plné výši, v případě poškození, zničení či ztráty věci.

V případě, kdy byla kauce přijata převodem z účtu na účet, není ani její započtení evidovanou tržbou (nebyly splněny formální znaky evidované tržby).

Záloha je platba uskutečněná před vyúčtováním peněžité částky. V případě, že je záloha uhrazena v hotovosti, kartou nebo jiným obdobným způsobem (například při rezervaci hotelového pokoje), eviduje se jako jakákoliv jiná platba.  Pokud zákazník uhradí v hotovosti, platební kartou nebo jiným obdobným způsobem i doplatek ceny, zaeviduje podnikatel také tuto platbu. Záloha a doplatek nejsou v odesílaných datech o tržbě nijak provázány. Neodesílá se ani informace o tom, zda se jedná o zálohu či doplatek. Mohou nastávat i situace, kdy bude jedna z plateb (nejčastěji záloha) uhrazena přímo převodem z účtu na účet, tj. podnikatel zálohu evidovat nebude a druhá (nejčastěji doplatek) bude hrazena v hotovosti, tj. podnikatel zaeviduje pouze doplatek ceny.

Vystavené faktury – podstatná je skutečná forma úhrady, ne označení způsobu platby na faktuře (uvedeno placeno hotově, ve skutečnosti uhrazeno převodem = není to evidovaná tržba).

Neziskové organizace. Evidenční povinnost bude vznikat vždy jen ve vztahu k vedlejší podnikatelské činnosti, nebude se týkat hlavní (nepodnikatelské) činnosti neziskové organizace. Poplatníci jsou povinni evidovat platby z podnikání, uskutečněné v hotovosti, platební kartou a jiným obdobným způsobem. U neziskových organizací tedy evidenci nebudou nikdy podléhat tržby z hlavní (nepodnikatelské) činnosti, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou příjmy z této hlavní činnosti předmětem daně. U činnosti neziskových organizací je tedy nutné vždy zjistit, zda se jedná o podnikatelskou nebo nepodnikatelskou činnost. Podnikatelem je podle § 420 občanského zákoníku fyzická nebo právnická osoba, která samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Pokud činnost nebude naplňovat uvedené znaky podnikání, tržby související s touto činností poplatník evidovat nebude. Evidovanou tržbou u veřejně prospěšných poplatníků není také drobná vedlejší podnikatelská činnosti (zatím definováno pokynem GFŘ buď částkou 175 000 Kč nebo 5% příjmů). Naplnění kritéria „drobné podnikatelské činnosti“ je u poplatníka nutné posuzovat vždy s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu.

Příspěvkové organizace jsou z evidenční povinnosti vyloučeny. Evidovanou tržbou nejsou tržby příspěvkové organizace, a to bez ohledu na to, zda se jedná o tržby z podnikatelské činnosti či nikoliv. Evidenční povinnost se tedy na tržby příspěvkových organizací nevztahuje vůbec.

Porucha pokladního zařízení. V případě poruchy pokladního zařízení může podnikatel ve své činnosti pokračovat. Z povahy věci je však zřejmé, že nebude v daném okamžiku moci zaslat správci daně datovou zprávou údaje o evidované tržbě a vystavit zákazníkovi účtenku, která by obsahovala všechny údaje uvedené v ustanovení § 20 ZET, neboť potřebné kódy generované systémem EET mohou být na účtenku získány pouze z funkčního pokladního zařízení. Na porušení uvedených povinností (nezaslání datové zprávy a vystavení účtenky) bude v takovém případě aplikováno ustanovení § 30 odst. 3 ZET, podle kterého právnická osoba a podnikající fyzická osoba za správní delikt neodpovídá, prokáže-li, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Údaje o přijatých platbách po dobu nefunkčního pokladního zařízení je podnikatel povinen správci daně zaslat elektronickou cestou z funkčního pokladního zařízení dodatečně po odstranění příčin. Zákon o evidenci tržeb hovoří pouze o zasílání údajů o jednotlivých tržbách a zánik této povinnosti v případě poruch z něho nijak nevyplývá. Nicméně součástí připravované metodiky je i možnost zaslat v určitých situacích požadované údaje o tržbách přijatých v době poruchy jednou sumární částkou. Jedná se právě o situace, kdy je během poruchy přijato velké množství tržeb a požadavek k jejich jednotlivému zaslání by byl pro podnikatele nereálný nebo nadměrně zatěžující. Liberace uvedená v ustanovení § 30 ZET by se tak vztahovala pouze na porušení zaslat údaje o tržbě řádně a včas. Zároveň by se vztahovala i na nevystavení účtenky zákazníkovi.

Komisní prodej, nepřímé zastoupení. Tržbu eviduje ten, kdo přijme peníze, i když na účet jiného – viz § 8 ZET.

Storno a oprava. Tržba se eviduje stejně, jako záporná.